Na tohle téma je tak málo fanfiction a já tohle téma miluju takže něco napíšu ^^ Navíc už mě nebaví luštil ty anglický slohovky a vás určitě taky ne. Není to nic moc, ale na zasmátí to stačí nemyslíte?? Keep clam and ship Hunhan!;P
Věnováno - Simonce Kejcové (už se s tebou nesázím)
Simí já bych to bejvala napsala úchylný, ale na blog společnej s Ady se mi nic úchylného psát ani nechce a to už jsem pak měla i fakt tu "náladu". Možná jindy :))) PS: Miluju tě *a vím že jsem přiteplená* xDDD Dáme si spolu někdy palačinky, miláčku
Byl poměrne chladný listopad a především deštivý. Dnešní noc byla plná hromů a blbesků, proto Luhan nedokázal usnout. Vydal se tedy do kuchyně s tím že si dá slenku vody popřípadě něčeho tvrdšího - jinak se nedá usnout! Když přijde do kuchyně uvidí jak se Kai plazí pod kuchyňskou linkou s baterkou.
,, Co to tam děláš?" Zeptá se ho nechápavě Lu
,, Opravuju vodovod… už zase blbne"
,, A ty ho musíš opravovat takhle pozdě v noci?" Lu už nechápe vůbec nic…
,, Když ono to tak štve!" zasípe zpozad linky Kai
,, No dobrá, dělej jak myslíš." Otevře horní poličku a vyndá lahev rumu.
V tom do místnosti vejde Sehun
,, Já si říkám co to slyším za zvuky a to se jen Hyung pokouší opravit neopravitelné." povzdechne si
Když uvidí Luhana s lahví rumu, tak ho to dost překvapí.
,, Chceš taky?" zeptá se Lu když uvidí jak Sehun čumí na tu flašku
,,Ale jo, vlastně proč ne."
Sednou si ke stolu naproti sobě a chvíli je naprosté ticho *pokud ovšem nepočítáme šíleného Kaie a bouřku, která rozhodně nelze přeslechnout*. Sehun se zadívá do těch krásných roztomilých tmavých oček, pro které by byl schopen dopustit se čehokoliv. Když se do nich zadívá, má pocit, že dokáže cokoliv.
,, Půjdu nahoru." řekne Lu když dopije
,, Já půjdu s tebou." jentak mimochodem…
"Vy mě tady necháte?" zakňučí Kai
"A ty nás snad k něčemu potřebuješ?" Sehun ani nečeká na odpoveď a zabouchne dveře od kuchyně.
"Nechceš zajít do nakupního centra?" *24 hodin denně otevřeno* zeptá se Luhánka
"V takové bouřce? Ty jsi se úplně zbláznil!"
"Tak co chceš dělat?" nenechá se Sehun odradit
"Chci jít spát."
"A můžu s tebou?"
Luhan přikývne, ale nevypadá zrovna nadšeně.
"Už týden jsem se pořádně nevyspal Sehí… za to můžou ty bouřky."
"Suho říkal, že brzy přestanou a začne sněžit."
"Ono má sněžit sotva v polovině listopadu? No on se dočista pomátl."
Došli do Luhanova pokoje a Sehun si okamžitě zalezl do postele.
"Kai se lekne až tě tady najde."
"Prosímtě ten bude mít co dělat s vodovodem až do rána." usměje se Sehun
Luhan si lehne k němu a začne se tulit. Sehun si ho přitáhne blíž k sobě a políbí ho jemě na čelo.
"Řekni vážně, jak dlouho to může Kaiovi trvat?"
Sehun se zamyslí "Půl hodiny? Jestli chceš můžeme jít někam jinam."
V tom se rozrazí dveře.
"Už jsem to opravil!!!!!!" Usměje se Kai
"To je ta tvoje půlhodinka Sehí…" hlesne zesmutněle Lu
Kaiovi dojde že to k čemu se Luhan tak tiskne je náš milovaný maknae.
"Co? Jdu nevhod?"
"Doufám že ti nevadí že tady dneska přespím." odpoví mu dost nevrle Sehí
"Ale kdepák! Aspoň budu mít koho otravovat!"
Kai měl sice silné řeči, ale jakmile se uložil do postele okamžitě propadl spánku. Velmi silnému spánku, což Luhanovi i Sehunovi dost vyhovovalo.
"Tak co budeme dělat teď?" ptá se zvědavě mladší
"No Kai se asi jentak neprobere… ale bylo by zbytečné něco ryskovat."
Lu se zapřemýšlí, protože ho tulení už pomalu přestává bavit. Sehun ani nemusí přemýšlet a už má jasno. Začne Luhana vášnivě líbat a svlékat z něho tričko.
"Neblázni Sehí, co když se Kai vzbudí!"
Ale žádné odpovědi se nedočkal. Místo toho mu Sehun rozepnul kalhoty a taktéž je z něj svlékl. *ale jelikož nemám dneska úchylnou náladu…* Hned na to svlékl i sám sebe a vrátil se k tomu kde zkončil - vášnivé líbaní a úchylné osahávání. *narozdíl odemně Sehunek náladu má…* Luhanovi už bylo jedno jestli se Kai vzbudí, protože něco takového za to doopravdy stojí. Kai se sice vrtěl a převracel, ale to on vždycky. Pravděpodobnost, že se vzbudí byla tudíš velmi nízká. Sehun zbožňoval chuť Luhanovo rtů. Mohl by je laskat celou noc.
"Palačinky…tolik palačinek…" Kai začne mluvit ze spalní.
Sehun se neudrží a dostane silný záchvat smíchu, což vzbudí palačinkového Kaie a je po líbánkách.
Ráno připraví D.O úžasnou snídani. Když do místnosti vejde Sehun, tak jen s úsměvem prohodí " A palačinky by nebyly?"





















Děkuju! Já už měla za to že jsi zapoměla. Víš ty co? Já tě na ty palačinky pozívám. Taky tě moc miluju zlatíčko. Povedlo se ti to moc! A něco úchylnýho zase vymyslíme společně. :-***