Název: I Can Wait Forever // Můžu čekat věčně
Pairing: Markson (Mark x Jackson)
Fandom: GOT7
Inspirováno: Dostala jsem nápad na napsání této povídky po poslechu stejnojmenné písničky od Simple Plan. Je to vážně pěkná písnička! ^^

Dneska jsem si na něj zase vzpomněl. Na tu bolest, když řekl, že je konec. Myslel jsem, že mě miluje, ale pro něj to byla jen hra. Donutil mě, se do něj zamilovat, byl moje první láska. Pak mi zlomil srdce. Úplně jsem cítil, jak se rozpadá na tisíc kousků. Opravdu jsem ho miloval. Teď už ani nevím proč, je to hajzl. Ale ke mně byl milý a já se nechal láskou zaslepit.
Už je to několik měsíců. Nebolí mě to už tolik. Díky Jacksonovi. Byl tu pro mě celou tu dobu. Dokonce by ho zmlátil, kdybych ho nezastavil. Utěšoval mě, bral mě ven, pomáhal mi zapomenout. A pomohlo to. Začal jsem vůči němu cítit zvláštní pocity, ale snažil jsem se potlačit je. Musím je potlačit!
Ani nevím, proč jsem si na něj zase vzpomněl. Ale zase to zabolelo. Rozbrečel jsem se. "Marku? Jsi v pořádku?" zaslechl jsem najednou Jacksona. Myslel jsem, že spí.
"J-jo... Všechno OK. Spi dál." snažil jsem se znít v pohodě, ale hlas mě zklamal.
Slyšel jsem, jak si povzdechl a jak se začaly přibližovat kroky k mojí posteli. Posadil se na okraj. "Zase on?" pohladil mě po zádech.
"Ani nevím, proč jsem si na něj vzpomněl." posadil jsem se zatím, co mi stékalo pár slz po tváři.
"Neplač... Úsměv je na tobě nejkrásnější." utřel mi slzy a usmál se. Měl rozkošný úsměv! Musel jsem mu úsměv oplatit. "To je lepší! Pojď ke mně." objal mě kolem ramen a já si opřel hlavu o jeho rameno. Cítil jsem se tak v bezpečí, v pohodě, kdykoli jsem byl v jeho objetí. Nasával jsem jeho příjemnou vůni. Zavřel jsem oči.
"Marku, už spíš?" oslovil mě po nějaké době. Už jsem skoro spal a než jsem se odhodlal k odpovědi už mluvil dál. "Kéž bys toho hajzla nikdy nepotkal. Kdybych tak byl jen tenkrát schopný ti to říct! Možná bys byl teď se mnou... Nikdy bych s k tobě nechoval jako on! Kdybys tak jen věděl, co pro mě znamenáš. Miluju tě, Marku. Už hodně dlouho. Od první chvíle, co jsem tě uviděl. Nikdy jsem, ale nenašel odvahu ti to říct. Říct ti to do očí, říct ti to když si vzhůru." povzdechl si. Pak jsem cítil, jak se ke mně sklání. Políbil mě na čelo!
Otevřel jsem oči. "J-Jacksone?" překvapeně jsem zvedl hlavu a podíval se na něj.
"T-Ty... Si nespal?" vyvalil na mě oči a začal se rozpačitě kousat do rtu. "Slyšel jsi to?" zeptal se tiše.
Přikývl jsem. "J-já... Myslím, že tě... A-asi tě taky miluju." vyznávám se mu.
"V-vážně?" rozzářil se. "Marku prosím, chci jenom tebe. Budeš se mnou chodit?"
"Já... Já nevím jestli už jsem připravená..." sklonil jsem hlavu. "P-promiň." špitl jsem.
"To je v pohodě, chápu tě. Jen... Dáš mi vědět, až budeš?" pousmál se. Přikývl jsem a malinko se usmál. Sklonil se víc ke mně. "A můžu aspoň-"
"Můžeš." přikyvuju.
"Děkuju." usměje se na mě tím jeho úsměvem. Vzápětí jsem pocítil jeho rty na svých. Netrvalo dlouho a začal jsem mu polibky oplácet. Byl to dlouhý něžný a sladký polibek. Po chvíli jsme se od sebe odtáhli a usmáli se. "Dobrou." zvedl se a zamířil ke svojí posteli.
"A Marku?" zastavil se a otočil se ke mně. "Když to budeš ty, když budu moc být s tebou... Můžu klidně čekat věčně."




















