close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

X or O? - 1. kapitola: Let's be friends!

26. července 2015 v 17:35 | Ady |  X or O?
Hey guys! ^^
Tramtadatáá, první kapitola mé zbrusu nové povídky! Takový menší úvod k povídce jsem psala minule zde. A dneska jsem se konečně dokopala k té první kapitole :33
A jak jsem řekla.. Podle vašich reakci se rozhodnu, jestli má cenu pokračovat nebo ne. Takže vážně ocením vaše komentáře. Můžete chválit, kritizovat, poradit co zlepšít, cokoliv. Opravdu moc to ocením :)
So guys, don't be silent readers. Please~
No ale teď už tedy k 1. kapitole s názvem Let's be friends!


Minyen's POV
"Shit!" zanadávám a rozbíhám se tryskem do třídy. Už jdu zase pozdě! "Proč musíme mít třídu až úplně nahoře?" stěžuju si, zatímco vybíhám ty úmorné schody - BUM - padám zničehonic na zadek. "Jau, ty debile! Nemůžeš dávat pozor?!" okřiknu kluka, který seděl na zemi naproti mně a se kterým jsme se srazili.
"Promiň, ale to tys do mě vrazila." obhajuje se klidným hlasem. Vstává a oprašuje se. Přistupuje ke mně a podává mi svou ruku.
Sjedu toho kluka pohledem. Neznám ho, tedy aspoň ne osobně. Ale jsem si jistá, že jsem ho už párkrát viděla. Odstrkuju jeho ruku s odporem pryč. "Pff." nakrčím nos a vstávám sama bez jeho pomoci. "Umím se postavit sama."
"Jsi pěkně paličatá." komentuje se smíchem.
"No a?! Zdržuješ." zavrčím na něj. Zvedám své věci ze země a běžím rychle pryč.
"Snad se ještě potkáme!" zaslechnu ještě za sebou. Ha, tak určitě! Ne, díky.
Vbíhám do třídy pár minut po zvonění. Bohužel, naše třídní učitelka Mrs. Kim už je ve třídě a už stihla začít s výkladem. "No to je dost, slečno Park." ušklíbne se a otočí se na mě. Založí si ruce v bok a probodne mě přísným pohledem.
"Omlouvám se, zaspala jsem." odvětím rychle. Snažím se, aby moje omluva zněla co nejupřímněji a schválně se ještě ukloním. Nikdy se nikomu neomlouvám natož abych se omlouvala téhle ježibabě.
"To už je podruhé za tento týden. Ještě jednou a trest vás nemine." varuje mě. "Sednout." pronese rázně a pošle mě na místo.
Sedám si na svoje místo u okna. Sujong, moje nejlepší kamarádka, se na mě nenápadně zubí a povytahuje obočí. "Zase zapomněla na čas?" pošeptá mi, když se Mrs. Kim zase otáčí k tabuli a začne kecat své.
"A ještě ke všemu mě zdržel nějaký kluk." protočím očima a z tašky si vyndavám učebnice a sešity. "Myslím, že chodí do třídy s Jiminem."
"Ohh.. A byl hezký?" zareaguje okamžitě a začne se uculovat.
"Sujong!" okřiknu jí tiše se smíchem.
"No co, no co. Kluk by se mi hodil." zahihňá se.
"Prosím tě, radši se soustřeď na tu pekelnici než nás nechá po škole. Pak ti to klidně řeknu." zasměju se a obě se otáčíme k naší "milované" učitelce. Fuu, taková nuda!
*****
"Okay, tak mluv." začne Sujong vyzvídat, hned jak si na obědě sedáme ke stolu.
"Tady není skoro nic, co říct." krčím rameny a pouštím se s chutí do svého jídla. "Prostě jsem běžela do třídy, vrazila do něj, zanadávala jsem a odešla." řeknu jednoduše.
"To je všechno?" ohrne spodní ret nad mou stručnou odpovědí. "No jo, to seš celá ty. A byl aspoň hezký?" snaží se dál vyzvídat.
"Proboha Sujong, já neokukuju všechny kluky!" protáčím očima, ale zasměju se.
"Ty nekoukáš po žádných! Ale jako vážně, najdi si někoho. Nemůžeš být single napořád." mrkne na mě.
"Říká ta, co je pořád taky single." vypláznu na ní jazyk. "Navíc... Já nechci žádného kluka." sklopím hlavu a tiše dodávám "Jsou to idioti, jako on."
Sujong okamžitě posmutní z pohledu na mě. Ví o něm. O mojí první lásce a prvním zklamání. Chytá mě za ruku a stiskne ji jemně v té své. Zrovna se chystá něco říct, když se u nás najednou objeví černovlasý klučina a sedá si mezi nás. "Čauky, jak se vede?" koukne na nás se svým proslulým eye-smile.
"Nazdárek, Jimine!" vzhlížím na něj s úsměvem. Automaticky zahazuju vzpomínku na něj a nenápadně pokývne na Sujong, aby to taky udělala. Chápavě na mě pokývne a hned mění téma.
"Hej Minyen, popiš ho Jiminovi. Třeba spolu vážně chodí do třídy." vyhrkne Sujong, čímž úspěšně vážně mění téma.
"Ty si nedáš pokoj, co?" syknu po ní a otáčím se na zmateného Jimina. Povzdychnu si. "Prostě jsem ráno potkala nějakýho kluka a tady Sujong se pořád snaží zjistit, kdo to je." vysvětluju mu.
"Yah! Proč pořád koukáš na jiný kluky?" otáčí se Jimin na Sujong. "Máš přece mě!" založí si ruce na hrudi a nafoukne tváře.
"Haha! A odkdy spolu jako chodíme?" zasměje se ironicky, Sujong.
"Od první chvíle, co jsi mě spatřila, jsi věděla, že mě šíleně miluješ!" dramaticky přednese s rukou na srdci. Obě jsme vyprskly smíchem z té jeho střelenosti.
Ale teď vážně, Sujong a Jimin... Awww! Nemám ráda žádný takovýhle zamilovaný hrdličky, jenže oni dva... So sweet, kyaaaa!! >.< Byli by tak dokonalý couple! Nikdo si nepřeje, aby spolu chodili, víc než já!
"Pabo." cvrnkne stále smějící se Sujong Jimina do čela. "Hele, co to máš?" zvědavě nakoukne do jeho krabičky s jídlem.
"Máma mi udělala cheesecake. Chceš?" Sujong začne okamžitě kývat na jeho nabídku. Jimin nabere kousek na vidličku a natáhne ruku k Sujong, která ten kousek hned sní. (SuMin, SuMin, SuMin!!! **-**) Rozplývám se v duchu nad nimi a sleduju, jak jí Jimin krmí. Musím přitom krotit své feels, jinak bych tu začala nahlas pištět. Najednou Jimin zvedne hlavu a s úsměvem na někoho začne mávat.
"Hey! Nevadí, když si s Kookiem přisedneme?" Ten hlas je mi povědomý. Zvedám hlavu, abych se koukla na jeho majitele- Oh fuck!

Taehyung's POV
"Ty Kookie, nevíš jak se jmenuje ta holka se kterou se Jimin baví?" Byla to ta holka z rána. Jsem si tím jistý. Nemůžu jí od té doby dostat z hlavy. Nevím proč, ale prostě jsem jí chtěl znovu vidět i přesto, že ona mě určitě ne. A hle, teď sedí s Jiminem! Já si říkal, že jí odněkud znám. Pohledem stále kloužu na ní. Má nádherný úsměv.
"Která? Jsou tam dvě." odpovídá Kookie po chvíli a vytrhává mě tak z myšlenek.
"Ta hezčí." říkám automaticky a nespouštím z ní oči.
"Tae..." povzdechne si Kookie. Otáčím se na něj s nechápavým výrazem. Povytáhne obočí a podívá se na mě s pohledem: Like really?
"Ahh, jasně." dochází mi to po chvilce a začnu se smát. Co já vím, která se jemu líbí víc. "Ta." rychle na ní nenápadně ukážu.
"Uhm... Myslím, že mi o ní Jimin vyprávěl. Je prý pěkně tvrdohlavá. Minyoon, Minyen nebo tak nějak." mávne rukou. "Proč? Líbí se ti snad?"
"Nevím." pokrčím rameny a tajuplně se na něj uculím. Stáčím pohled zpátky na ní a musím se začít taky usmívat, když vidím ten její úsměv. "Prostě něco ve mně ji chce poznat. Můžeš si tam sednout?"
"Když chceš." pokrčí nad tím jen rameny a tak se svými táci s jídlem se vydáváme k jejich stolu.
"Hey! Nevadí, když si s Kookiem přisedneme?" ptám se s úsměvem Jimina, který na nás už zdáli mával, když si nás všiml. Oplácí mi úsměv a přikyvuje. V tu chvíli se na mě otáčí ta dívka z rána. Vyvalí na mě oči a z jejího pohledu přímo vyzařuje "Fuck off!" Ignoruju ten její pohled a schválně si ještě sedám naproti ní, aby se na mě musela koukat. (Mwahaha, I'm so evil! >:3)
"Táákže..." promlouvá ta druhá dívka a podívá se ze mě na Kookieho. "Představíš nás?" mrkne na Jimina.
"Jeon Jungkook, Kim Taehyung - moji spolužáci." ukáže na každého z nás. "A tohle je Choi Sujong a Park Minyen."
"A ty jsou tvoje...?" ptá se Kookie.
"Moje holky." zazubí se na nás Jimin a chytne obě kolem ramen.
"Yah!" okřikne ho Minyen a vyvlíkne se mu. Zní celkem naštvaně. I Jimin se jí leká. Díváme se na ní a čekáme, že na něj začne křičet nebo něco podobného. "Jenom Sujong je." dodává Minyen s úculkem a k našemu překvapení úplně klidně. Je zvláštní... ale to se mi líbí. ^^
"Hele, hele!" směje se Sujong a taky se od něj odtahuje. "Ani jedna. Jsme jen nejlepší kámoši." vysvětluje nám.
"Taky jsme jen nejlepší kámoši, btw." říká Kookie se smíchem, jako by to v podstatě nebylo jasné.
"Ale jsme jak bratři." zazubím se, zatímco se pouštím do svého jídla. Ostatní, kromě Minyen, se o něčem dál baví. Ona jen sedí a jí. Sem tam se zasměje něčemu vtipnému. Jinak jí ale neslyším se do konverzace zapojovat. Nenápadně na ní pohlížím. Dívá se na mě. Neubráním se uculení. Pořád na sobě cítím ten její pohled.
"To jsem tak hezký?" promlouvám po chvíli a otáčím se na ní.
"Cože?! Ne!" rychle odvrací pohled a dělá, že nic. Ostatní se na nás mezitím otáčí.
"Viděli jsme se ráno, že?" odvážím se jí konečně zeptat. Zazubím se na ní a stále se na ní dívám, zatímco ona se snaží mému pohled vyhnout. Jen něco nezřetelně zamumlá, ale zní to jako souhlas.
"Takže to je on?" vykřikne Sujong. Všichni se otáčíme teď zase na ní. Musím se tiše zasmát, protože Minyenin pohled přímo křičel "OMG, SHUT UP!"
"Milé vědět, že sem udělal takový dojem." poškládlím jí.
"Já... Já si musím ještě něco zařídit." najednou se zvdá a rychle vyráží pryč. Ani se za námi neohlíží.
"Minyen!" rozbíhá se za ní Sujong,
"Ach jo." povzdechne si Jimin a taky se zvedá. "Omluvte jí, je trochu..." snaží se najít nějaké vhodné slovo, ale nakonec se s námi jen rozloučí a odchází za nimi. Koukneme se na sebe s Kookiem, oba se zmateným výrazem. Nakonec, ale pokračujeme v tichosti s jídlem.
"Tae?" prolomí po chvilce Kookie ticho. "Líbí se ti?"
Zvedám hlavu, abych na něj pohlédl. Přemýšlím. Je hezká a nevím, prostě s ní chci za každou cenu trávit čas. Znamená to, že jo? Nakonec odpovídám neurčitě "Možná."

Minyen's POV
"Minyen! No tak, čekej!" chytá mě nakonec u skříněk Sujong. Otáčím se na ní. "Co se stalo?" ptá se mě.
Otráveně si povzdychnu. "Taky ti přijde ten Taehyung otravnej?!" vyhrknu naštvaně. Ty jeho kecy v jídelně.. Jak mě tím vytočil!
"Líbí se ti?" odvětí Sujong.
"Whaaaaat?" nechápavě se na ní zamračím. Co to s tímhle má společného? A jak si vůbec může myslet, že by se mi líbil? "Ne... Ne... Ne!" odpovídám a rázně kroutím hlavou.
"Já to viděla, zírala si na něj." uculila se na mě.
"N-Nezírala!" ohrazuju se a v tu chvíli k nám přichází Jimin.
"Jimine, zírala nebo ne?" otáčí se Sujong na něj.
"Zírala." odpovídá bez váhání a ani se nemusí ptát na koho nebo co.
"Yah! Vy jste se proti mně spikli!" zavrčím na ně. Ale... Vážně jsem na něj zírala? Jen jsem se krátce podívala. Nebo snad ne? Aish!
"Nope, jen říkáme fakta." říkají oba unisimo naráz.
"Whatever. Ale nelíbí se mi, okay?" objasňuju jim. Neříkám, že není hezký, ale- Wait cože? Vážně jsem teď přemýšlela nad jeho vzhledem? Ughh andwae!
"Když to říkáš." pokrčí Jimin rameny, ale se Sujong se na sebe podívají divným pohledem.
"Vy dva, nechte toho!" okřiknu je, ale neubráním se chichotu. Přece jen ty SuMin feels nejdou přehlušit. x3 Nakonec však měníme téma a klábosíme o něčem jiným, dokud nezazvoní na konec obědové pauzy.
*****
"Tak to by bylo pro dnešek vše. Nezapomeňte na úkoly." loučí se s námi učitel se zvoněním.
"Yoohoo!" vyskočím a začnu si rychle balit. Tohle byla poslední hodina, takže můžu jít konečně domů! "Musíš teď někam?" ptám se Sujong.
"Hmm.. Musím mamce vyzvednout něco na poště." háže si tašku na záda a vyrážíme spolu ke skřínkám. Akorát po cestě potkáváme i Jimina.
"Jdeš domů?" ptám se ho jelikož bydlí jen o jednu ulici dál než já a zrovna se mi moc nechce chodit sama domů. Jenže bohužel...
"Promiň, mám teď ještě basketbalový trénink." omlouvá se mi.
"Nom škoda." nafouknu tváře. Nakonec budu muset jít sama. "No nic, uužij si to!" usměju se na něj a zamávám mu. Rozloučíme se s ním se Sojung a vycházíme ven ze školy.
"Kdybys pak chtěla, můžeš se stavit." zazubím se na ní. Sujong bydlí hned vedlě mě, so... ;3 (Btw. Nastěhovala se do domu, kde dřív bydlel on. A přiznávám, že proto jsem jí neměla ze začátku ráda. But look at us now! :D)
"Ozvu se ti. Tak se zatím měj." rozloučíme se nakonec i mě dvě a obě odcházíme svojí cestou.
"Tak jsi zbyla forever meloun, Minyen." zamumlám a zasměju se tiše jen tak pro sebe. Dávám si sluchátka do uší a pomalinku klidným tempem vyrážím na autobus. "Dneska jede celkem dost lidí." konstatuju sama pro sebe, když se na mě konečně dostává řada. Sedám si na volné místo v zadní části autobusu. Koukám se z okna a tiše si pobrukuju song od 2NE1. Najednou pocítím, jak mi někdo klepe na rameno. Otáčím se. Oh fuck, not him again!
Yep, byl to zase on. Taehyung. Kim fuckin' Taehyung!
Sundavám si sluchátka a hážu na něj tázavý pohled, jakože co po mě chce. "Můžu si přisednout?" ptá se mě s roztomilým úsměvem. (Ne, neřekla jsem to! o.o) "Prosím, jinde není místo." dělá na mě puppy eyes. OMFG WHY ARE YOU SO CUTE?!! (Nope, I didn't >_<)
Odvracím od něj zrak, ale nakonec přikyvuju. Zas tak hnusná, abych ho nechala chudáka stát, nejsem. Sedá si vedle mě a já napůl slyším, že něco žvatlá. I don't care, man. Zaposlouchám se znovu do písniče. Yeah, právě hraje Growl od EXO.
"Bav se se mnou." vyndavá mi jedno sluchátko z uší.
"Yah, to je můj oblíbený song!" křiknu na něj a otáčím se na něj s naštvaným výrazem. "Yah, yah! Co to děláš?!" povytáhnu obočí, když najednou poutne.
"Pořád samý yah. Baví tě to pořád používat?" zasměje se.
"Moje věc, nech mě bejt." chystám se dát si své sluchátko zpátky do ucha, ale on mě chytne za ruku a zastaví mě.
"Můžu aspoň poslouchat s tebou?" zase na mě začne dělat puppy eyes. Like seriously, jak tomu mám odolat?! Podávám mu nakonec své sluchátko. "Díky." usměje se na mě a hned si ho nasadí.
"Hele, to jsou EXO!" konstatuje, když pozná co je to za song.
"Hmm.." odpovídám naoko nezaujatě. Stáčím svůj pohled zpět k onu, přestože o EXO nebo vůbec o KPOPu bych dokázala prokecat celé hodiny. But no thanks, s ním nechci.
"Strašně miluju Chenův hlas." tiše si začne pobrukovat.
"Má nádherný.. Ale Luhan je roztomilejší." říkám bez rozmýšlení a až pak se zarážím. Sakra, nechtěla jsem se s ním přece bavit!
"Jo, A je absolutely manly." říká ironicky se smíchem, protože všichni víme jak manly je Luhan. Vracím se však ke svému původnímu plánu. Jen přikyvuju, ale mám co dělat, abych se ovládla a nezačala se smát jako on. Dál se koukám ven z okna Hurá, brzy budu doma! Cítím, jak na mě Taehyung upírá pohled. Najednou vnímám jakousi zátěž na svém rameni. Otáčím se a šokovaně se zarážím. Taehyung... si položil... hlavu na moje rameno!
Otvírám pusu, že po něm začu zase křičet, ale pak se znovu zarazím při pohledu na něj. Páni, ale on byl vážně pěkný! Pozoruju jeho rysy, lehce vystouplé lícní kosti, větší nos s maličkou pihou na jeho špičce, růžovoučké rty- AHHH! MINYEN, CO TO MELEŠ?! WAKE UP!!! >.<
"Wtf, co to jako děláš?" probouzím se konečně a snažím se ho odstrčit.
"Prosím.. Dovol mi to." zakňourá a nechce se hnout. Je to divný, ale nějaká část ve mně, hodně hodně malá, chce abych takhle zůstal.. Nemluvě o tom, jak mi tluče srdce. Protočím s povzdechem očima. Nakonec ho nechávám. "Jseš divnej." syknu na něj ještě.
"Já vím." odpovídá mi na to a zahihňá se. Ach jo, jak dlouho to s ním mám ještě vydržet? Začíná mě bolet rameno, aigoo~
Naštěstí už po chvíli vidím svojí zastávku. "Vystupuju." prudce se zvedám, hned jak autobus zastaví. Popadám svoje věci a rychle vybíhám ven. Slyším však za sebou kroky. Otáčím se a vyvaluju překvapeně oči. Autobus se mezitím už rozjíždí dál. "Ty mě stalkuješ?" obořím se na něj a prohlédnu si ho s přivřenýma očima. Ano, zase ON!
"Pabo." tiše se zachichotá a přistupuje ke mně. "Kdybys byla všímavější, tak víš, že bydlím tady poblíž."
"Whaaat?" udiveně na něj zírám.
"Už to tak je." pokrčí s úsměvem rameny a vykročí. Otáčí se za mnou. "Tak jdeš?"
"FML, really!" zamumlám naštvaně a mám chuť do něčeho kopnout. Nebo do někoho... Plouživým krokem dojdu k němu. Mlčky pokračujeme v cestě dokud nezahlédnu svou spásu. "Tady bydlím, čau." loučím se suše a rychle běžím od něj. Už mu chci uniknout.
"Minyen!" volá za mnou.
Chvíli váhám. Mohla bych dělat, že jsem ho neslyšela, ne? A nebo se prostě otočím? Ughh.. Nakonec se stejně otáčím. "Co chceš?" vyštěknu.
"Nechceš jít zítra ráno se mnou?" zeptá se a přejede si dlaní po zátylku.
"Ne, díky." odsekávám a otáčím se zpět směrem k domu.
"Minyen." zvolá opět.
"Co zas?!" ptám se nasupeně. Už chci pryč, domů! Daleko od něj!
"Nevzdám se." stydlivě se na mě uculil.
"Cože?" nechápavě na něj zírám a zvedám tázavě jedno obočí.
"Nevím proč, ale za každou cenu chci být s tebou. Jsi jiná než ostatní holky. A to se mi líbí. Chci tě poznat. I když se ke mně nechováš zrovna mile... Nevzdám se." na tváři se mu objevil úsměv, který jsem na nikom jiném předtím nikdy neviděla. Byl... kouzelný. Ano, to je to slovo. Rozloučil se a pomalu odešel pryč. Dívala jsem se za ním a pořád myslela na jeho slova.
Nevzdá se.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 El El | E-mail | 26. července 2015 v 20:02 | Reagovat

Tak to se mi moc moc a moc líbí :) sice jsem se v některých částech ztrácela( buď to máš trochu divně napsané nebo bych si už měla opravdu jít lehnout), ale je to dost zajímavé. Já bych se celkem Taehyunga dost bála kdyby se takhle choval. ( No dobře ... dřív než bych se ho začala bát bych omdlela xD) Určitě v tom pokračuj.

2 Meshiki Meshiki | 26. července 2015 v 20:50 | Reagovat

To byl opravdu nadherný díl moc se těším na další pokračování.Děkuju pomohlo mi to přijít na jiný myšlenky a moc mě některé části příběhu pobavili.Za mě si myslím,že bys v téhle povídce určo měla pokračovat :)

3 k-pop-souteze k-pop-souteze | 26. července 2015 v 21:46 | Reagovat

[1]: Tak je dost možné, že je to divně napsané, protože jsem to psala celkem ve spěchu a ani nad tím moc nepřemýšlela :D Ale jsem ráda, že se ti to jinak líbí. Děkujuu ^^

[2]: Děkuju moc :3 Jsem ráda, že ti to pomohlo. Budu přidávat nejspíše dál, tak snad tě potěší i ostatní kapitoly ^^

4 Meshiki Meshiki | 27. července 2015 v 14:00 | Reagovat

[3]: Tak to je super už se moc těším na pokráčko :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
to love is to receive a glimpse of heaven.